Český startup ekosystém roste rychleji než kdy dřív
Podívejte se, kolik startupů vzniklo za poslední tři roky a jak se mění jejich z…
Číst víceAnalýza výdajů na vědu a inovace v kontextu evropského srovnání. Kde stojíme a co nás čeká.
Když se podíváme na to, jak rychle se mění svět kolem nás, je jasné že bez investic do výzkumu a vývoje by se bez nás svět zanedlouho obešel. Česká republika stojí na křižovatce — máme talenty, máme univerzity, ale výdaje na vědu se pořád pohybují pod průměrem Evropské unie.
V letošním roce Česko investuje do výzkumu a vývoje zhruba 1,9 procenta svého HDP. To sice vypadá jako solidní číslo, jenže průměr EU-27 je 2,3 procenta a země jako Německo či Rakousko se pohybují okolo tří procent. Rozdíl není obrovský, ale v dlouhodobém horizontu se počítá každý jednotlivý procent.
Financování vědy v Česku je složitý ekosystém. Přibližně 45 procent výdajů pochází z veřejného sektoru — ministerstva školství, vědy a mladежи financují univerzity a vědecké instituce. Zbylých 55 procent přichází ze soukromého sektoru, především od velkých technologických a farmaceutických firem.
Zajímavé je, že pokud bychom se podívali na peníze detailněji, zjistíme že průmyslový výzkum — ten, který přímo vede k novým produktům a služebám — roste rychleji než základní věda. Firmy jako Škoda Auto, ČSOB nebo Avast investují desítky milionů ročně do vlastních R&D oddělení. Není to sice Silicon Valley, ale není to ani zanedbatelné.
Jak se vlastně postavujeme? Pojďme se na to podívat konkrétně:
3,4 % HDP
Lídři evropských inovací se na výzkum a vývoj vydávají více než kterákoliv jiná země EU.
1,9 % HDP
Máme potenciál, ale musíme ještě zlepšit konzistenci financování a dlouhodobou strategii.
1,4 % HDP
Sousední země investuje méně, což nám dává určitou výhodu v regionální konkurenci.
V České republice se výzkum a vývoj soustředuje především do tří hlavních oblastí. IT a telekomunikace sežou část investic — máme silné společnosti jako Avast nebo Rohde & Schwarz, které si drží své R&D týmy tady u nás. Automobilový průmysl, především Škoda Auto, také nemůže bez inovací — modernizace výrobních procesů, vývoj elektrických vozů, to všechno vyžaduje peníze na výzkum.
Pak jsou tu biotechnologie a farmacie. Není jich tolik jako v Německu, ale roste zájem o startupové ekosystémy okolo biomedicíny. Praha se pomalu ale jistě stává centrem pro biotech startupy, zejména kolem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Institutu organické chemie a biochemie.
Česko by mělo zvýšit podíl veřejných výdajů na vědu. Ostatní evropské země to dělají a vidí výsledky. Není to jenom o penězích, ale o tom poslat signál vědecké komunitě, že si vážíme jejich práce.
Výzkum na univerzitách se musí lépe propolit s průmyslem. Když se vynález rodí na fakultě, neměl by zůstat pouze v publikacích — měl by se stát podnikatelským nápadem.
Máme mladé vědce, kteří chtějí zůstat v Česku. Potřebují konkurenceschopné platy, přístup k moderní infrastruktuře a perspektivu na mezinárodní spolupráci.
Umělá inteligence a big data analýza jsou budoucností vědy. Instituce, které se na tyto technologie zaměří, budou mít výhodu v mezinárodní konkurenci.
“Výzkum a vývoj není luxus, je to investice do budoucnosti. Země, která zanedbá vědu, za pár desítek let zaostane.”
— Vědecký komentátor
Pokud se Česko snaží být součástí moderního světa, nemůže si dovolit ignorovat vědu a inovace. Současná investice 1,9 procenta HDP je solidní začátek, ale není to cíl — mělo by to být minimálně 2,3 procenta v příštích pěti letech.
Dobrou zprávou je, že máme na co stavět. Máme univerzity, které se řadí mezi světové špičky v některých oborech. Máme firmy, které věří na inovace. Máme talenty, které chceme zůstat tady. Chybí nám pouze konzistentní strategie a finanční podpora. Nejde o to konkurovat Švédsku nebo Německu do posledního procenta — jde o to, aby Česko zůstalo relevantní a atraktivní pro ty nejlepší mozky v Evropě.
Tento článek je informativní materiál zaměřený na vzdělávání a porozumění tématu výzkumu a vývoje v České republice. Data a procenta byla přejata z veřejně dostupných zdrojů Českého statistického úřadu a Eurostat. Skutečné čísla se mohou v čase měnit, proto doporučujeme ověřit si aktuální statistiky z oficiálních zdrojů. Článek není investiční či vědeckou radou a není určen k přímému rozhodování.